Ruční ventilátor a lapače zplodin

Ventilátor

Ventilátor v objektech sloužil na vytvoření přetlaku a nasávání čerstvého vzduchu. Přetlak byl v objektu nutný z důvodu nutnosti vytlačovat zplodiny vznikájící při střelbě ze zbraní a proti vniknutí plynových chemických látek do objektu. Umístění ventilátoru v objektu bylo vedle vchodové střílny u objektu typu A, B1, B2, D1 a D2. Objekt typu E měl ventilátor umístěn vedle stěny s granátovým skluzem. Ventilátor byl pomocí dvou nebo čtyř šroubů připevněn na dvě konzole profilu U, které se osazovali již při betonáži objektu nebo dodatečně. Dále byl ventilátor přišroubován na nasávací trubku pomocí příruby se šesti šrouby a toto se utěsnilo tzv. osinkovou šňůrou (tato šňůra byla použita i pro spoj difusoru k převodové skříni ventilátoru). Nasávací trubka ventilátoru byla vyvedena do vstupní chodbičky a osazovala se také již při betonáži objektu. Nasávání trubky mělo hned několik krytí a to mřížkou zabetonovanou před sáním trubky, mřížovými dveřmi a také vchodovou střílnou.
Pro vytvoření přetlaku v objektu se začalo točit klikou ventilátoru a nasávací trubkou se začal nasávat čerstvý vzduch z venčí. Díky vzniklému přetlaku v objektu, byly zplodiny vzniklé při střelbě vytlačovány výduchy ven z objektu. Převodové ústrojí ventilátoru muselo být neustále promazáváno, proto bylo v převodové skříni ponořeno z části do oleje. Stav hladiny oleje se kontroloval pomocí měrky, která byla zašroubována z vrchu převodové skříně. Výpustní šroub na olej byl umístěn ze spodu převodové skříně. Ke každému ventilátoru musela být v objektu konev, nebo kanystr s rezervním olejem. Existují 4 druhy ventilátorů a to: levotočivý předválečný, pravotočivý předválečný, levotočivý poválečný a pravotočivý poválečný. Levotočivý ventilátor se osazoval do objektů typu A, B2 a D1, pravotočivý pak do objektů typu B1, D2 a E. Směr otáčení se pozná podle umístění šipky otáčení u kliky ventilátoru (šipka doprava znamená levotočivý ventilátor a šipka doleva pravotočivý) nebo dle polohy difuzoru na převodové skříni.                                                             

Předválečný ventilátor: základní rozlišení tohoto typu je podle výrobního čísla, které je čtyřmístné a nachází se za ním písmeno R a vyražený lvíček. Mřížka difuzoru je z tahokovu má kosočtvercové otvory.
Ložiska ventilátoru jsou SKF vyrobené ve Švédsku, která jsou kvalitnější a tišší než poválečná.
Ventilátor byl natřen základní suříkovou barvou (oranžová) a poté přetřen vrchní světle šedou barvou. Předválečná hnací klika ventilátoru měla drážku pro pero na hřídeli ventilátoru. Předválečné ventilátory byly vyráběné od roku 1937 až do zastavení výroby v září 1938.

Poválečný ventilátor: u tohoto typu je výrobní číslo raženo menšími čísly a jsou před ním, nebo za ním umístěny dva zkřížené meče. Mřížka difuzoru je tvořena pletivem se čtvercovými otvory.
Ložiska ventilátoru jsou Československé výroby, která jsou méně kvalitní a hlučnější. Ventilátor byl natřen khaki barvou. Poválečná hnací klika už neměla drážku, ale byl na ní zasunovací odpružený čep pro zajištění na hřídeli. Poválečné ventilátory se vyráběly v letech 1953-1954.

Lapače zplodin

Ventilátor se do objektu dodával v sadě s patřičným počtem lapačů zplodin. Počet lapačů byl závyslý na počtu hlavních střílen, neboť se umisťoval přímo nad střílnu. Tyto lapače díky ventilátorem vytvořeným přetlakem, zachytávaly a odváděly splodiny vzniklé při střelbě ven z objektu pomocí výduchů. Jednalo se o prohnutý plech, který byl uchycen pomocí pěti šroubů ke stěně a stropu objektu nad hlavní střílnou.

Poznámka: Pokud v dnešní době uvidíte v objektu vyvrtané konzole ventilátoru, znamená to že tam ventilátor osazen byl. Stejné je to v případě lapačů zplodin, kdy zabetonované šrouby vedle hlavní střílny a na stropě nad střílnou značí že lapač byl osazen.